čelit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈt͡ʃɛlɪt]

sloveso

[editovat]
  • intranzitivní
  • nedokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas čelím čelíš čelí čelíme čelíte čelí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
čel čelme čelte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné čelil čelila čelilo čelili čelily čelila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný čele čelíc čelíce

význam

[editovat]
  1. nacházet se před něčím, co (nebo někým, kdo) klade nějaký nárok; být vystaven něčemu
    • Často se pak stává, že vdovy čelí exekucím, protože s manželovou smrtí se účet stopne, přestanou odcházet a přicházet platby, to, co na účtu je, jde do dědického řízení. Jenže když máte děti, je to ještě zdlouhavější.[1]
    • Označení intelektuál by v případě činovníků Trikolory bylo nejspíš poněkud přehnané. Z morálního hlediska je zvrácené, když Ukrajinu, která čelí invazi zločinného ruského režimu a část jejího území je okupovaná a Rusko tam prokazatelně páchá válečné zločiny, někdo považuje za okupační riziko pro Česko.[2]

překlady

[editovat]
  1. být vystaven(a)

synonyma

[editovat]
  1. být konfrontován, vzdorovat, odolávat, postavit se

související

[editovat]

poznámky

[editovat]