Nejnižší inflaci mělo v květnu Lotyšsko, a to nulovou. Ve Finsku míra inflace činila 0,4 procenta a v Itálii 0,8 procenta. Naopak nejvyšší inflace byla v Rumunsku, kde činila 5,8 procenta.
Prodejna nabízí hlavně trvanlivější potraviny, například maso tam lidé koupí jen uzené. Rozdíl v ceně nákupu je oproti průměru v supermarketu výrazný, někdy lidé zaplatí i o polovinu méně.
Část českých domácností už dokáže měsíčně ušetřit víc než před rokem. „Rostou příjmy a nerostou ceny,“ shrnuje sociolog Dan Prokop. Třetina českých domácnost ale neušetří měsíčně vůbec nic.
Květnová meziroční inflace 2,6 procenta byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala jarní prognóza České národní banky. Mírně klesly ceny potravin, služby naopak podražily.
Český rozhlas a server iROZHLAS.cz zjišťovaly ceny potravin po celém Česku už počtvrté a znovu se potvrdilo, že jsou v supermarketech v jednotlivých městech prakticky totožné.
Inflace se v dubnu přiblížila třem procentům. „Čekali jsme, že inflace z našeho dvouprocentního cíle zrychlí na dva a půl. O čtyři desetiny vyšší ceny potravin byly ale překvapení,“ říká ekonom.
Nelze očekávat návrat k velmi nízkým úrovním inflace, na které jsme byli zvyklí před krizí. Domnívá se také, že centrální banka kvůli nejnovějšímu vývoji zpomalí snižování úrokových sazeb.
Navrhované zvýšení rozhlasového a televizního poplatku podle důvodové zprávy ministerstva pouze dorovná příjem ČT a ČRo tak, aby mohly plnit veřejnou službu ve stávající kvalitě.
Lihoviny se v dubnu prodávaly meziročně o 10,4 procenta dráž, cena vína stoupla o 5,5 procenta, piva o 6,5 procenta a tabákových výrobků o 7,1 procenta.
Hodnota nové bankovky je pětkrát vyšší, než jakou měla v této zemi dosud nejhodnotnější bankovka – tedy 2000 pesos. Zavedení nové bankovky reaguje na dlouhotrvající inflaci a devalvaci měny.
Protest je zkouškou pro vládu Mileie, který vyhrál v podzimních volbách. Symbolem jeho programu se stala motorová pila odkazující na škrty ve veřejných výdajích.
Analytici čekali, že inflace v dubnu přesáhne 70 procent. Meziměsíčně ceny vzrostly o 3,18 procenta, což je trochu rychleji než v březnu, ale pomaleji, než se čekalo.
„Roli hraje očekávané snížení sazeb ve Spojených státech americkou centrální bankou. Růst cen zlata je možné vysvětlit i tlakem na dedolarizaci, který nabývá na síle,“ vysvětluje Švihlíková.
Ekonomická situace Ruska je špatná a bude se dál zhoršovat. Ani vítězství ve válce na Ukrajině by ruskému hospodářství nic nepřineslo, píše německý deník Die Tageszeitung.
S klesající inflací mizí i pesimismus českých domácností. Podle nejnovějších údajů z maloobchodního prodeje v únoru meziročně vzrostly tržby obchodníků o 1,6 procenta.
„Jak se má třicetiletý člověk dívat na to, když něco končí u Ústavního soudu? To v lidech nevyvolává důvěru,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... pro Český rozhlas Dvojka Richard Hindls.
Stát sice letos zvýšil příspěvky o 12 korun na jedno dítě a zdražilo i školkovné, podle provozovatelů to ale nestačí. Většina skupin totiž sídlí v nájmech a ty zdražují ještě víc.
Nejnižší roční míru inflace Eurostat v únoru naměřil v Lotyšsku a v Dánsku, naopak nejvyšší inflaci mělo Rumunsko, a to 7,1 procenta, a Chorvatsko s hodnotou 4,8 procenta.
Také meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta. Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky.
Reálná mzda v Česku by se za letošek mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to v neděli řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha.
Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V sobotním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).