‚De facto trollí Radu bezpečnosti.‘ Rusové usedli do čela orgánu OSN, který má zajišťovat světový mír
Rusko po celý duben předsedá Radě bezpečnosti OSN. A přestože se jedná o roli symbolickou, zvedla se vlna nevole. Ruští představitelé díky dočasné funkci například získají mediální prostor, který bezpochyby využijí pro šíření vlastního pojetí světového dění. „Předsednictví Rusko zneužije k šíření dezinformací,“ předpokládá šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Jaký program se Rusko pokusí prosadit? A není čas na reformu OSN?
„Aprílový vtip“, který se neomezuje na první dubnový den, potrvá celý měsíc. Rusko povede jednání Rady bezpečnosti OSN. Děje se tak navzdory tomu, že Kreml více než rok útočí na ukrajinská města, civilní cíle a má na svědomí desetitisíce mrtvých.
Odpovědi na otázky pojící se s ruským předsednictvím přináší server iROZHLAS.cz.
- Co od ruského předsednictví čekat?
- Jaká je role předsedajícího státu?
- Není čas na reformu OSN?
- V čem je přidaná hodnota instituce?
Co od ruského předsednictví čekat?
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja řekl agentuře TASS, že plánuje otevřít hned několik debat. Rád by se se svými protějšky pobavil o „novém uspořádání světa“, které podle něj nahradilo „unipolární“ rozdělení sil.
V pondělí Rusové představili program Rady na další měsíc – duben 2023. Vyjímají se na něm dvě větší akce: jedna se týká multilateralismu a „ochrany principů Charty OSN“, druhá se má zabývat vztahy Blízkého východu a Izraele. Oběma bude předsedat ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. To bylo podle Michala Parízka z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy očekávatelné.
Aprílový žert a absurdita. To je v očích mnoha států ruské předsednictví v OSN, komentuje politolog Bureš
Číst článek
„Předseda Rady bezpečnosti z titulu své funkce může vytvářet tyto druhy akcí, jedná se o veřejné debaty. Získává mediální prostor pro svůj narativ, který se snaží protlačit. Čili získává pozornost světa pro konkrétní způsob prezentace,“ komentoval pro iROZHLAS.cz.
Parízek předpokládá, že se ruský program neobejde bez obhajoby války na Ukrajině a prezentace invaze jako „mírového nástroje“. „Můžeme očekávat názory, které budou válku prezentovat jako boj proti západnímu imperialismu,“ popsal.
Také z pohledu českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se dá očekávat, že Rusko zneužije předsednictví v Radě bezpečnosti OSN a učiní z ní svou propagandistickou platformu.
„Předsednictví zneužije k šíření dezinformací. Viděli jsme, že byli schopni si na jednání Rady bezpečnosti pozvat zpěváka, různým způsobem de facto trollí jednání jednoho z dříve nejvýznamnějších bezpečnostních orgánů celosvětové architektury, tak jak máme mezinárodní organizace postaveny,“ komentoval ministr.
Rusko už dalo jasně najevo, že maximálním způsobem využije mandát, který je předsedovi Rady bezpečnosti dán. A bude to dělat právě prostřednictvím pořádání veřejných debat, během kterých do moderátorské židle usednou lidé loajální vedení Kremlu.
Třeba ve středu mělo pořádat ruské předsednictví neformální videokonferenci na téma „evakuace ukrajinských dětí“. Moderace se měla ujmout ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová Bělovová. K blokování jejího vystoupení vyzvala Velká Británie, jak informovala Svobodná Evropa.
Na Velikonoční pondělí pak ruští zástupci plánují debatu, která má představit údajná rizika vyplývající z porušování dohod o vývozu zbraní a vojenského materiálu. Mělo by tedy jít o kritiku západní pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi.
Žádná velká očekávání od Ruska v čele Rady bezpečnosti OSN nejsou. „Rusko asi nepředvede žádný zářný výkon, naopak budou pokračovat v tom, co dělají,“ poznamenal ministr Lipavský. Česko se k tomu plánuje stavět věcně: „Pokud tam budou zaznívat nějaké lži, na které budeme chtít reagovat.“
Jaká je role předsedajícího státu?
Rada bezpečnosti OSN má 15 členů a měsíční předsednictví je rotující. Rusko naposledy předsedalo v únoru 2022, když začalo invazi. Nyní se na nejvyšší post usadilo znovu, po „ruském dubnu“ bude následovat předsednictví Švýcarska, pak Spojených arabských emirátů a letní měsíce odstartuje vláda Velká Británie.
Za nejhorší aprílový žert označovali politici 1. duben, kdy Rusové převzali otěže vedení Rady. Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tento krok dokonce označil za „další znásilnění mezinárodního práva“.
Rada bezpečnosti OSN
Jedná se o mezinárodní orgán odpovědný za udržování míru, je v ní trvale zastoupeno pět států – USA, Velká Británie, Francie, Čína a Rusko. Tyto státy mají také právo veta. Uspořádání odráží poválečnou mocenskou strukturu, která byla u moci v době vzniku Rady. Skládá se ještě z dalších 10 nestálých členů, kteří jsou voleni na dvouleté období Valným shromážděním OSN. Součástí celé Organizace spojených národů je 193 států.
Přes všechny vášně, které ruské předsednictví vzbudilo, politolog Parízek upozorňuje na symbolickou a procedurální roli, kterou reálně odráží. „Předsednictví má velký symbolický význam, ale v praktické rovině příliš nového pravděpodobně nepřinese,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
„Byl bych opatrný s představou, že by Západu – a potažmo Ukrajině – prospělo, kdyby se nějakým způsobem ohýbala pravidla Rady bezpečnosti. Zrovna tohle by bylo skutečně nebezpečné. Pro velkou řadu států, zejména tzv. globálního jihu, je pořád OSN těleso, ke kterému mají velkou důvěru, protože jsou v něm orgány, ve kterých jsou zastoupeny a které nejsou výhradně západní,“ vysvětloval Parízek z Univerzity Karlovy.
Dlouhodobě je právě pro Ukrajinu a Západ žádoucí udržovat a získávat podporu jižních zemí pro své kroky. Náhlá změna pravidel by tomu nepomohla a podle Parízka to koneckonců může být jeden z důvodů, proč se o to taky nikdo nepokoušel.
Přesně rok od začátku ruské invaze hlasovalo Valné shromáždění OSN o nové rezoluci, ve které znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Rezoluci podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Kromě Ruska se proti vyslovilo Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
Ještě větší problém než „přetrpět“ měsíc trvající ruské předsednictví by z pohledu politologa Parízka mohl být obraz západních států, které se snaží ohýbat pravidla mezinárodní organizace ve „svůj“ prospěch.
Není čas na reformu OSN?
Od počátku ruské invaze na Ukrajinu, od které uplynulo už 409 dní, zaznívá v mezinárodním prostředí polemika: K čemu slouží OSN jakožto organizace, která má zajišťovat světový mír a bezpečnost, když v jejím jádru a s právem veta je Rusko – stát, který napadl suverenitu jiné země.
Lipavský v Radě bezpečnosti: Musíme zabránit Rusku, aby nás zatáhlo do hororů jako ze světových válek
Číst článek
OSN může operovat jen do té míry, do jaké jí to dovolí zájmy a pozice států, především pak těch, které jsou klíčovými velmocemi, upozornil na limity politolog Parízek. Organizace podle něj na jednu stranu nesehrává svou roli, protože v Evropě probíhá masivní válka. Na straně druhé Charta OSN také říká, jaká jsou pravidla, za kterých se budou spory mezi členy řešit.
Zásadní je v tomto ohledu právo veta pro pět klíčových velmocí – Spojené státy, Velkou Británii, Francii, Čínu a Rusko. Právě tyto země podle Parízka mají tento nástroj záměrně a účelně.
„Do Charty je to zabudováno schválně. S tím cílem, aby se zabránilo tomu, že se mezinárodní společenství postaví nebo autorizuje vojenskou akci proti jedné z velmocí. Protože to, čemu se autoři Charty OSN za každou cenu chtěli vyhnout, byla situace, kdy mezinárodní komunita bude mít legitimitu vojensky zasáhnout proti jedné z velmocí. Taková situace by mohla vést ke globální válce, ve výsledku ke zničení světa v případě, že by se ta válka přetavila do jaderné podoby,“ zdůrazňoval.
Nicméně o možné reformě Rady bezpečnosti OSN se mluví od konce studené války. Organizace se totiž často dostává do patové situace. Potřebnou změnu základních pravidel by ale musely schválit země se statusem stálých členů – čili pětice s právem veta.
„Za současné situace se problematický aspekt týká Ruska a i jeho hlas by byl potřeba, aby se k případné změně fungování Rady bezpečnosti přistoupilo,“ upozornil politolog z Univerzity Karlovy.
„Vize toho, že by se Rada bezpečnosti zreformovala, je správná, Česko ji dlouhodobě podporuje, nicméně Rusko a Čína to blokují a v tuhle chvíli nemám žádné náznaky toho, že by byly svolné reformě jít naproti nebo o ní vůbec diskutovat,“ komentoval aktuální stav šéf české diplomacie Lipavský.
V čem je přidaná hodnota instituce?
Ať už světem hýbe jakákoliv válka, na půdě OSN se představitelé jednotlivých členských států setkávají a jsou nuceni spolu vést dialog. Mimo prostor pro diskusi, který orgány OSN nabízí, se jedná o obrovský aparát, který nabízí i konkrétní nástroje. Ve světle aktuálního dění na Ukrajině se to týká konkrétně třeba mírových misí.
Rada bezpečnosti má jakožto přední orgán OSN řadu problémů, připouští Parízek. Primárním je pak ten, že se velmoci nejsou schopné shodnout na konkrétním řešení konfliktů.
Její základní přidanou hodnotu ale vidí v tom, že zatím nikdo nepřišel na lepší způsob, jakým organizaci vést. „Světové společenství nemá a nebylo nikdy schopno vymyslet lepší formát, v jakém řešit otázky války a míru, než je nějaký druh Rady bezpečnosti. Z hlediska praktické politiky je zásadní to, že tam velmoci mají výsadní postavení,“ uvedl.
Rusko se na Ukrajině dopustilo řady válečných zločinů, uvádí zpráva OSN. Kritizuje i Kyjev
Číst článek
Politolog z Fakulty sociálních věd dále vysvětloval: „Zásadní problém je v tom, že střety v Radě bezpečnosti odráží politické konflikty mezi klíčovými velmocemi. Sebelepší Rada by nebyla schopná dosáhnout lepších výsledků ve chvíli, kdyby se potýkala se stejnými konflikty a stejnými mocenskými rozpory mezi velmocemi jako takovými.“
Přes veškerou kritiku, která se na organizaci OSN snáší, je ale Parízek přesvědčený, že nakonec to bude právě Rada bezpečnosti, která sehraje zásadní roli při poválečném uspořádání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Zatím ale taková situace nenazrála, státy se snaží o bilaterální jednání, lídři se angažují osobně. Posledně byli v Pekingu lobbovat za přímluvu Číny za ukončení války ze strany Ruska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Až se konflikt dostane do fáze, kdy bude existovat základní shoda na tom, jakým způsobem by se řešil dál, tak v tuhle chvíli začne mít jednání na Radě bezpečnosti jako takové smysl. Předpokládám, že Rada bezpečnosti může sehrávat klíčovou roli pro řešení války na Ukrajině ve chvíli, kdy se takový základní politický kompromis začne rýsovat a kdy začne existovat politická shoda mezi velmocemi a zejména samozřejmě mezi Ruskem a Ukrajinou na tom, že existuje cesta, jak z války vystoupit,“ uzavřel pro iROZHLAS.cz Parízek.
Rada bezpečnosti se pak totiž může stát orgánem, který bude mít mandát pro poskytování „technikálií“. Mohou to být třeba nástroje typu operace na udržení míru, kdy OSN do procesu může vstoupit tím, že státům poskytne nestranné služby.