Tři až pět let. Tolik má Evropa na přípravu, než se promění ruská armáda, odhaduje analytik Koštoval

Bezpečnost patří ke klíčovým tématům pro voliče z mnoha evropských zemí. Kandidáti ve volbách do Evropského parlamentu v mnoha případech slibují, že se o zvýšení bezpečnosti zasadí. „My potřebujeme demonstrovat obranyschopnost v horizontu tří až pěti let. A to investováním pouze na úrovni dvou procent prostě nebudeme schopni," říká bezpečnostní a obranný analytik Daniel Koštoval ve speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká armáda dostala ze Spojených států první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom

Česká armáda dostala ze Spojených států první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Řekl byste, že se ruská agrese na Ukrajině stala předělem v tom, jak Evropané nahlížejí na svou obranu?
Stala se především předělem v tom, jak se v Evropské unii, v establishmentu evropských institucí a v převládajících politických trendech vnímá otázka armády a obranného průmyslu. Protože do této agrese obranný průmysl, výroba zbraní a používání zbraní bylo něco, co bylo vnímáno jako neudržitelné a antisociální.

Přehrát

00:00 / 00:00

Eurospeciál Českého rozhlasu: Daniel Koštoval o tématu bezpečnosti.

Zbytečné?
Ne zbytečné. Špinavé a nemělo by se to dělat. Teprve ta agrese Ruska proti Ukrajině ukázala, že svět se za několik desítek tisíc let, kdy lidstvo existuje, ve své podstatě vůbec nezměnil a války tu jsou a budou. Budou i v Evropě evidentně.

A tudíž musíme být schopni se tomu postavit, a je-li to potřeba, i bránit. Případně se zbraní v ruce.

To docela často slyšíme od politiků. Ale mě zajímá, jestli jejich slova odpovídají také jejich činům. Když se podíváme na nejnovější data, tak se ukáže, že Česká republika se ani v loňském roce nedostala na ona magická dvě procenta HDP na obranu. Je takových zemí v Evropské unii hodně?
V zásadě můžeme mluvit asi o polovině v roce 2023. Pokud bereme země, které jsou zároveň členskými státy NATO.

V tomto roce to bude výrazně lepší, ale stále ještě to nebudou dvě procenta ve všech zemích.

Češi očekávají, že EU zajistí bezpečnost a prosperitu. Zda toho ale dosahuje, vnímají skupiny odlišně

Číst článek

Je nutné si uvědomit, že evropské země mají poměrně velký deficit v investicích do bezpečnosti a obrany. V případě České republiky to je zhruba 800 miliard korun od okamžiku, kdy jsme měli naposledy dvě procenta HDP.

Takže se to nedá dohnat tak snadno. Berete ty politiky v ochranu?
Na jednu stranu se to nedá dohnat tak snadno. Nemůžete udělat čtyřnásobný rozpočet z roku na rok, protože se to musí naplánovat.

Na druhou stranu by se mohlo investovat rychleji, protože čas, který máme vyměřený, není příliš velký. My potřebujeme demonstrovat obranyschopnost v horizontu tří až pěti let. A to investováním pouze na úrovni dvou procent prostě nebudeme schopni.

To znamená, že bychom měli investovat rychleji. Je to možné, jak se říká, skoro bych řekl vulgárně, utratit. Je to možné. Ale musíte mít představu, co a jakou armádu stavíte.

Tady máme stále ještě poměrně velký deficit, ať už se na to díváme prismatem členských států NATO, neřkuli prismatem členských států Evropské unie.

Evropská obrana leží v NATO

Může samotná Evropská unie sehrát zásadní roli při budování evropských obranných sil? 
V Evropské unii je to tak, že základem jsou, pokud jde o bezpečnost a obranu, členské státy. Členské státy se ve smlouvě o Unii a o jejím fungování domluvily, že pokud jde o obranu, tak přenechávají primát Severoatlantické alianci, protože drtivá většina členských států Unie jsou členskými státy Severoatlantické aliance.

Povinná vojna v zemích Evropské unie: kdo ji má, kde ji zrušili a proč ji Malta a Irsko nikdy neměly?

Číst článek

Nezměnilo se to teď?
To se nezměnilo. Evropská unie buduje kapacity pro něco, čemu se říká krizové řízení, za hranicemi nebo v sousedství Evropské unie. Pokud jde ale o obranu, tak ta je ponechána na Severoatlantické alianci, protože to tak členské státy Unie preferují.

Zároveň Evropská unie může vytvořit – začala to dělat bohužel až v okamžiku ruské agrese v roce 2022 – finanční a jiné nástroje, v čemž je velmi dobrá. Může pomoci rozvinout evropský obranný průmysl, pomoci státům v investování do společných projektů a tak dále.

To bylo možné i před ruskou agresí v roce 2022, ale moc se to nevyužívalo. Teď to dostalo určitý impuls. Některé státy se tváří, že takzvaně objevily Ameriku, že teprve teď je to možné. Ale společné nákupy munice byly možné i před deseti lety.

To, co přichází nově, je ochota a vůle na úrovni Evropské unie vytvořit finanční mechanismy, které stimulují členské státy Unie k tomu, aby začaly rozvíjet a investovat do rozvoje výrobních kapacit.

Bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval | Foto: Jan Handrejch / Právo | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Když jste říkal, že Evropa má možná tři až pět let na to, aby se připravila na chvíli, kdy bude muset demonstrovat sílu – kdo to vyměřil? Jak víte, že to bude tři až pět let?
To samozřejmě neví přesně nikdo.

Podíváme-li se na schopnosti ruské armády a Ruska, které evidentně kooperuje s Čínou minimálně v ekonomicko-zbrojní oblasti, tak si můžeme velice snadno spočítat, že přešlo-li Rusko na válečnou ekonomiku a válečnou výrobu, tak za tři až pět let bude schopné mít k dispozici určité kvantum schopností, zbraní a munice.

Připočteme-li k tomu rozhodnutí o zvětšování ruské armády... Je to něco, co lze relativně spočítat, a pak bude jenom otázka, kdy se objeví ruská vůle nás otestovat.

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme