Proč soud osvobodil učitelku, stíhanou za popírání ruské války? ‚Paradoxně pomohla mediální výchově‘

Žalovaných výroků se sice dopustila, neporušila ale jimi zákon. Takový byl závěr prvoinstančního i odvolacího soudu v případu učitelky, která měla podle obžaloby popírat ruskou invazi na Ukrajinu a Ruskem páchané válečné zločiny. Odvolací soud sice označil její výroky za „naprosto neomalené a nevhodné až ironicky kruté“, zároveň ale uvedl, že není jasné, jaké konkrétní válečné zločiny měla pedagožka podle obžaloby svým projevem ospravedlňovat.

Dokumenty Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martina Bednářová

Martina Bednářová | Foto: Jiří Koťátko / CNC | Zdroj: Profimedia

„Soud nekriticky přejímá obhajobu obžalované a dopustil se tím nepřípustné bagatelizace jednání obžalované, dezinterpretace zajištěných důkazů a pochybení v právním hodnocení žalovaného jednání,“ namítal státní zástupce ve svém již druhém odvolání, kterým se bránil zproštění obžaloby nad pedagožkou Martinou B., která měla podle něj popírat existenci války na Ukrajině a tvrdit, že „za situaci si mohou sami Ukrajinci“.

Soud potvrdil osvobození učitelky, která v hodině popírala ruské válečné zločiny

Číst článek

I proto žádal odvolací soud o to, aby prvoinstanční zprošťující rozsudek zrušil, přidělil případ novému soudnímu senátu a ten zavázal, aby Martinu B. uznal vinou. Poukazoval při tom třeba na to, že prvoinstanční senát údajně nedostatečně vyhodnotil nahrávku, která byla během dané hodiny pořízena.

„Svoboda projevu chrání názory, chrání svobodné vyjádření, ale takové vyjadřování nesmí naplňovat trestný čin,“ psal v odvolání s poukazem na hranice svobody projevu.

Ačkoliv poprvé státní zástupce před odvolacím Městským soudem v Praze uspěl, podruhé už jeho senát konstatoval, že nemůže odvolání státního zástupce přisvědčit, protože nezjistil v následném řízení žádné procesní vady.

„Po provedeném přezkumném řízení Městský soud v Praze konstatuje, že rozhodnutí nalézacího soudu o zproštění obžalované, že se skutek sice stal, ale tento není trestným činem, je tak na místě přisvědčit,“ píše Městský soud v usnesení, jehož celé znění zveřejňujeme na konci článku.

Jestli případ tímto usnesením končí, zatím není jisté. Jak potvrdil serveru iROZHLAS.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý, žalobci stále vyhodnocují, zda podají ještě dovolání k Nejvyššímu soudu.

„Při přezkumu věci je třeba vyhodnotit, zda jsou splněny podmínky pro podání tohoto mimořádného opravného prostředku. O tom, zda nejvyšší státní zástupce využije své pravomoci a podá dovolání, dosud nebylo rozhodnuto,“ dodal Malý.

Pedagožka Martina B. (v červených šatech) se svým obhájcem přicházejí v červnu 2023 k soudnímu jednání | Foto: Jiří Koťátko | Zdroj: CNC / Profimedia

Nevinná, ale...

Odvolací senát v usnesení podrobně popisuje, jak konkrétně prvoinstanční soud doplnil dokazování. Poukázal například na to, že nechal přehrát celou 18 minut dlouhou nahrávku hodiny. A následně na ni nechal reagovat studenty, kteří před soudem vypovídali jako svědci.

„Z obsahu vlastní nahrávky i výslechu obou svědků není možné dovodit, že by obžalovaná ve svém (byť velmi nevhodném) slovním projevu popírala skutečnost, že vojska Ruské federace vtrhla na Ukrajinu a dochází k bojovým operacím na území svrchovaného území Ukrajiny,“ konstatuje v usnesení soudkyně Hana Chaloupková.

Ta navíc doplňuje, že se státní zástupcem nemůže souhlasit ani v tom, že by prvoinstanční soud nahrávku hodnotil nekriticky – naopak měl velmi podrobně vysvětlit, které její části svědčí v neprospěch a které ve prospěch pedagožky. Ta sice žákům překládala ničím nepodložené konstrukce o konfliktu na Ukrajině, na druhé straně nijak nebránila následné diskuzi a nesouhlasným názorům svých žáků.

„Obžalovaná tak svým naprosto nevhodným projevem učinila pro mediální gramotnost přítomných žáků, potřebu hodnocení zdrojů informací a nutnost jejich ověřování žáky, paradoxně více, než by bylo možné učinit pouhou přednáškou vedenou striktně v mezích schválených plánem výuky. Žáci si totiž jednak v praxi ověřili, že i vysokoškolsky vzdělaní jedinci, kteří by měli vládnout potřebnými dovednostmi při práci se zdroji informací, mohou podlehnout masivní a hrubě nepravdivé dezinformační kampani. A dále si osobně vyzkoušeli, jak nesnadné, až prakticky nemožné je některé osoby přesvědčit o tom, že realita je naprosto odlišná, než ji tyto osoby prezentují.“

Hana Chaloupková (soudkyně odvolacího Městského soudu v Praze)

Stejně je podle odvolacího soudu třeba chápat i poznámku pedagožky, že „se v Kyjevě nic neděje“. Ta byla podle soudu na jedné straně „naprosto neomalená a nevhodná až ironicky krutá“, ale v době pronášení výroku 5. 4. 2022 se ruská vojska v Kyjevě opravdu nenacházela, protože už je Ukrajinci z Kyjevské oblasti vytlačovali. A ten den prokazatelně v Kyjevě zrovna ani nehořelo.

Podle soudu tedy nešlo o výrok, který by přímo popíral probíhající válku na Ukrajině, což zároveň soudkyně Chaloupková vyčetla i podané obžalobě. V ní totiž státní zástupce podle obou senátů blíže nespecifikoval, které válečné zločiny měla svým projevem pedagožka ospravedlňovat.

Mediální vzdělávání?

Naopak soud dal státnímu zástupci do jisté míry za pravdu v tom, že pedagožka manipulovala s názory žáků, namísto aby u nich podporovala kritické myšlení, protože sama „nekriticky přejala své názory z propagandistických a dezinformačních webů“.

Proč soud zprostil obžaloby učitelku, která žákům lhala o válce na Ukrajině? Jde pouze o její názory

Číst článek

Ačkoliv je ale podle soudkyně Chaloupkové její chování nevhodné, žáci se z provedeného dokazování i jejich reakcí zaznamenaných přímo v nahrávce hodiny, ovlivnit rozhodně nedali. Naopak pedagožce dávali najevo, že její pohled nepovažují za odpovídající realitě.

„Obžalovaná tak svým naprosto nevhodným projevem učinila pro mediální gramotnost přítomných žáků, potřebu hodnocení zdrojů informací a nutnost jejich ověřování žáky, paradoxně více, než by bylo možné učinit pouhou přednáškou vedenou striktně v mezích schválených plánem výuky,“ podotýká soudkyně.

A dodává, že díky tomu si žáci v praxi ověřili, že „i vysokoškolsky vzdělaní jedinci, kteří by měli vládnout potřebnými dovednostmi při práci se zdroji informací, mohou podlehnout masivní a hrubě nepravdivé dezinformační kampani“. A že je „nesnadné až prakticky nemožné některé osoby přesvědčit o tom, že realita je naprosto odlišná, než tyto osoby prezentují“.

Odvolací senát pak jen doplnil, že tuto skutečnost rozhodně nehodnotí ve prospěch obžalované. „Jak nalézací, tak i soud odvolací chápe projev obžalované v předmětné hodině jako naprosto neprofesionální, pedagogicky jednoznačně nezvládnutý, sugestivně a manipulativně sdělující nepravdivé informace bez blíže konkretizovaného uvedení zdrojů k jednotlivým, v drtivé většině nepravdivým, sdělením,“ píše soudkyně Chaloupková v rozsudku.

Přečtěte si znění celého usnesení odvolacího senátu Městského soudu v Praze:

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme