(Go: >> BACK << -|- >> HOME <<)

Kimčchi

korejský pokrm z fermentované zeleniny
Na tento článek je přesměrováno heslo kimchi. O rabínovi pojednává článek David Kimchi.

Kimči (či také kimčchi, korejsky 김치) je korejské národní jídlo. Jde o pikantní křupavý salát připravený z nakládané a fermentované (kvašené) zeleniny a dalších ingrediencí. Nepodává se jako hlavní jídlo, ale v misce jako příloha ke každému jídlu dne. V korejských restauracích se miska kimči automaticky podává ke každému jídlu zdarma. Pro zmírnění ostré chuti se jídá společně s rýží, polévkou nebo jiným jídlem.

Kimčchi
Základní informace
Místo původuKorea
Složení
pekingské zelí, ředkev setá bílá, zázvor, česnek a mleté chilli
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Korejské kimči

Historie

Původ jídla sahá již do dávných dob. První písemné zmínky o kimči můžeme najít v čínské poezii Ši-kjung, jejíž stáří se odhaduje na 2 600 až 3 000 let. V té době se kimči nazývalo „dži“ (치). První podoby dnešního kimči obsahovaly výhradně čerstvou zeleninu a sůl. Až ve 12. století se začaly přidávat různé další ingredience, které výrazně změnily dosud tradiční chuť a barvu jídla. V současnosti jsou nezbytným používaným kořením sušené červené chilli papričky, které Korea neznala do počátku 17. století.

Výroba

Kimči lze sice koupit v obchodě, ale obvykle jej každá korejská žena připravuje sama podle receptu, který podle tradice obvykle převzala od své tchyně. Hlavní součástí je pekingské zelí, bílá ředkev daikon, jarní cibulka, kořenicí pasta a sůl. Kořenicí pasta se připravuje smícháním červených vločkových chilli papriček gochugaru (고추가루) a mletého chilli, rozetřeného česneku, strouhaného zázvoru a rybí omáčky. Kromě této základní verze existuje velké množství modifikací a přípustná je i jistá míra improvizace při zachování základních principů přípravy kimči.

 
Tradiční nádoby pro uchovávání kimči případně jiné nakládané zeleniny

Takto vytvořený salát se nakládá na několik dní až měsíců do velkých kameninových nádob a nechává se při pokojové teplotě zfermentovat. Startovací kultura se do kimči samostatně nepřidává, v běžné atmosféře je jí dostatek. Po dosažení požadovaného stupně fermentace se tyto nádoby obvykle zakopávají do země, kde se ponechávají při nízkých teplotách; tím je proces fermentace zastaven a kimči je uchováno bez rizika zkažení.

Kimči je nejen formou konzervace zeleniny v období zimy. Je to plnohodnotná součást korejského jídelníčku díky enzymům a organismu prospěšným bakteriím, které se množí při procesu fermentace. Je to také vynikající zdroj vitamínů a minerálů, prostředek k udržení zdravého trávícího systému. Podporuje také chuť k jídlu a stimuluje celkovou vitalitu.

Dva základní typy kimči

Prvním typem jsou kimči zimní, které se připravují koncem léta ve velkém množství na zimu, jako zdroj zeleniny pro toto období vegetačního klidu. Má obecný název gimjang. Patří sem kimči z pekingského zelí a zabalené kimči a vodové ředkvičkové kimči. Japonci mají také vlastní verzi takového kimči zvané gimuchi. Je připravováno po vzoru korejského kimči, ale má méně výraznou chuť a méně koření.

Druhým typem kimči jsou sezónní kimči, neboli běžné kimči. Jsou jednodušší na přípravu, protože nemusí vydržet na tak dlouhou dobu. Fermentace někdy trvá i jen několik dní. Tyto kimči se připravují podle toho, co v daném období roste na polích a zahradách a je tak k dispozici v plné kvalitě a čerstvosti. Tyto kimči se připravují v průběhu jara, léta a podzimu. Zahrnují ředkvičkové vodové kimči, jarní zelné kimči z čínského zelí, kimči s plněnými okurkami a raně letní ředkvičkové kimči a podzimní kimči s kostkami ředkvičky a podzimní kimči s celými ředkvičkami.

Světové dědictví

Umění výroby kimči bylo zařazeno mezi mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva – v roce 2013 jihokorejská varianta a v roce 2015 i severokorejská.[1]

Odkazy

Reference

  1. ČTK. Kimči: zelí, které spojuje Korejce. TÝDEN.cz [online]. 2018-01-02 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy