(Go: >> BACK << -|- >> HOME <<)

Přeskočit na obsah

Josef Förster: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat. - nadbytečná šablona
m přidána Kategorie:Narození v Milovicích za použití HotCat
Řádek 50: Řádek 50:
[[Kategorie:Úmrtí 1892]]
[[Kategorie:Úmrtí 1892]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození v Milovicích]]

Verze z 30. 1. 2016, 13:38

Další významy jsou uvedeny na stránce Josef Förster (rozcestník).
Josef Förster
Narození31. prosince 1804
Mladá
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. srpna 1892 (ve věku 87 let)
Moravské Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materGymnázium Mladá Boleslav
Povoláníhudební skladatel, dirigent, varhaník, houslista, hudební pedagog a učitel
DětiJosef Förster mladší
Anton Foerster
Karel Förster
Příbuznívnuci Josef Bohuslav Foerster a
Viktor Foerster
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Förster (Foerster) (31. prosince 1804, Mladá[1] u Benátkek nad Jizerou28. srpna 1892, Moravské Budějovice[2]) byl český kantor, varhaník a hudební skladatel.

Život

Pocházel ze staré kantorské rodiny Förstrů. Byl synem Ignáce Förstra a dědečkem Josefa Bohuslava Foerstera. Jeho synové, Josef Förster ml. a Karel Förster, byli rovněž hudebními skladateli.

Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a po roční praxi na vzorové škole v Praze se stal učitelským pomocníkem v Mladé Boleslavi. V roce 1827 zemřel jeho otec a Josef se stal jeho nástupcem v Osenicích. Až do odchodu na odpočinek byl zde učitelem a ředitelem kůru. Učil na housle a na klavír a zejména se věnoval povznesení umělecké úrovně chrámové hudby. V místním kostele prováděl i obtížné skladby Mozartovy a Beethovenovy. Zanechal po sobě opisy notového materiálu pro cca 1300 skladeb.

V roce 1877 odešel na odpočinek a žil střídavě u svých synů Karla a Josefa v Praze, Znojmě a Moravských Budějovicích.

Dílo

Josef Förster je prvním z rodu Försterů, z jehož díla se něco dochovalo. Zkomponoval řadu mší, z nichž vyniká Česká mše za zemřelé. Různých requiem však napsal více než 20. Kromě chrámových skladeb psal pohřební a školní písně. Tiskem byly vydány dva pohřební sbory. V pozůstalosti byla nalezena i sbírka veršovaných vzpomínek.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy