Růže: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Růže se velmi často a ve velkém počtu pěstují, zejména jako [[okrasné rostliny]]. Plodem růže jsou [[šípky]], které mají významné léčivé účinky. |
Růže se velmi často a ve velkém počtu pěstují, zejména jako [[okrasné rostliny]]. Plodem růže jsou [[šípky]], které mají významné léčivé účinky. |
||
== Charakteristika rodu == |
== Charakteristika rodu == |
||
=== Morfologie === |
|||
Podle odlišného přístupu jednotlivých [[botanika|botaniků]] k vymezení je popsáno 100 až 300 samostatných [[druh (biologie)|druhů]]. Určování některých [[druh (biologie)|druhů]] růží je obtížné vzhledem k značné [[morfologie|morfologické]] mnohotvárnosti a vyžaduje porovnání mimo [[květ|květů]], [[list|listů]], [[osten|ostnů]] a [[šípek|šípků]] také i kališních lístků po odkvětu či sterilních letorostů u příbuzných [[druh (biologie)|druhů]]. Často jsou některé [[druh (biologie)|druhy]] vedeny v nižší [[taxonomie|taxonomické]] jednotce; tedy jako [[poddruh|poddruhy]], nebo se za samostatné [[druh (biologie)|druhy]] považují i mezidruhoví kříženci. Nejstarší doklady o existenci růží jsou z období před 40 miliony let. |
|||
Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené [[dřevina|dřeviny]]. Narůstají většinou v nižší až středně vysoké [[keř|keře]], někdy jsou prutnatě převislé, poléhavé nebo se opírají o okolní [[dřevina|dřeviny]], a tím nabývají charakter [[liána|lian]]. Zvláštní zařízení, jako např. úponky, sloužící k popínání ovšem růže nemají a nemají ani ovíjivé [[lodyha|lodyhy]]. |
|||
Kořenová soustava se zřetelným hlavním [[kořen|kořenem]] je u některých [[druh (biologie)|druhů]] růží doplněna o mělce kořenící podzemní výběžky. |
|||
Větve a větvičky jsou až na nemnohé výjimky ostnité. [[osten (rostliny)|Ostny]], které se dají vylomit (výraz trn není [[morfologie|morfologicky]] správný), se podle [[druh (biologie)|druhů]] liší tvarem, velikostí i hustotou umístění na [[větev|větvích]]. Mohou být jak všechny takřka stejné, tak výrazně různotvaré. Nalezneme i typy jemně jehličnaté až štětinovité, které však také mohou být na hmat velmi nepříjemné. |
|||
[[List|Listy]] růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem – tedy lichozpeřené, nejčastěji 5četné; někdy chlupaté až přisedle žlaznaté. Zpravidla vytrvalé palisty jsou přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu [[list|listů]], která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží je i sytost vybarvení a lesk [[list|listů]]. Zde je ovšem třeba vždy přihlédnout k výživě [[rostlina|rostlin]]. |
|||
[[Květ|Květy]] jsou oboupohlavné; u původních botanických druhů miskovitého tvaru a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (vyjímečně bohatých) [[květenství|květenstvích]]. Velikost se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 do asi 10 cm; [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] mnoho. Pět (velmi zřídka 4) korunních plátků je vejčitého tvaru, často mělce dvoulaločného barva divokých růží je nejčastěji růžová v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých. |
|||
Také v dužnatých [[plod|plodech]] – [[šípek|šípcích]] (hypanthium), nalezneme u původních [[druh (biologie)|druhů]] růží značnou tvarovou rozmanitost. Tedy [[šípek|šípky]] kulovité, vejčité, více dlouhé. Velikost se pohybuje od 5 do 50 mm. V zabarvení jednoznačně převládá červená, vzácné je zbarvené černé, oranžové, žluté. Uvnitř [[šípek|šípků]] jsou drobné ochmýřené [[nažka|nažky]]. |
|||
=== Cytologie === |
|||
=== Významné obsahové látky === |
|||
==== Barviva v květech ==== |
|||
==== Aromatické látky v květech ==== |
|||
Růže obsahují v květních plátcích směsi aromatických [[silice|silic]]. Jejich množství velmi kolísá nejen u různých druhů a odrůd, ale i v závislosti na počasí a denní době. Hlavní vonnou složkou jsou alkoholy geraniol a l-citronellol. |
|||
Z botanických [[druh (biologie)|druhů]] a růží jim blízkých nejvíce voní Rosa gallica, R. x centifolia, R. x damascena. Mezi moderními odrůdami nalezneme význačně vonící odrůdy růží ve skupině čajohybridů (ČH). |
|||
Duftwolke, Eminence, Christian Dior, Mainzer Fastnecht, Papa Meilland, Silver Star, Sutter ´s Gold Sterling Silver, Whisky |
|||
Mezi sadovými (S) voní mnohé tkz. anglické růže. |
|||
[[Soubor:Geraniol structure.png|thumb|250px|Geraniol (C<sub>10</sub>H<sub>18</sub>O)]] |
|||
Světoznámé je pěstování olejodárných růží (R. x damascena var trigintipetala) v [[Bulharsko|Bulharsku]], které kryje 70 až 80 % světové potřeby. Střediskem 120 km dlouhého údolí je město Kazanläk. Na 1 kg [[olej|oleje]] ([[silice]]) se spotřebuje 3000 kg růžových plátů, což je přibližně celková sklizeň ze období od poloviny května do poloviny června z 1 ha plantáže. Sbírá se od svítání jen do 10 hodin dopoledne. Denní výkon jednoho pracovníka je 15 až 20 kg růžových plátku. Plochy růží jsou v současné době v [[Bulharsko|Bulharsku]] dostatečné, problém je však soustředit dostatek pracovníků na jen měsíc trvající sklizeň. Čistý růžový olej je nepostradatelnou součástí mnoha světových parfémů. |
|||
==== Vitamíny v plodech ==== |
|||
Růže obsahují v šípcích [[karotén]], vitamíny B1, B2, P a K. |
|||
Nejvíce se cení ovšem obsah [[vitamín C|vitamínu C]]; u některých druhů růží je následující: |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|+ Tabulka vitaminu C |
|||
! Vědecký název |
|||
! Český název |
|||
! C (mg/100g) |
|||
|- |
|||
|Rosa pendulina (R. alpina) |
|||
|růže alpská |
|||
|1800 |
|||
|- |
|||
|R. cinnamomea |
|||
|r. skořicová |
|||
|1700 |
|||
|- |
|||
|R. moyesii |
|||
|r. Moynesova |
|||
|1700 |
|||
|- |
|||
|Rosa villosa (R. pomifera) |
|||
|r. jablíčkonosná |
|||
|1400 |
|||
|- |
|||
|R. gallica |
|||
|r. galská |
|||
|1300 |
|||
|- |
|||
|R. glauca |
|||
|r.sivá |
|||
|1300 |
|||
|- |
|||
|R. rugosa |
|||
|r. svraskalá |
|||
|900 |
|||
|- |
|||
|R. canina |
|||
|r. šípková |
|||
|800 |
|||
|- |
|||
|} |
|||
Nejnižší obsah je u šípků růží kolem 200mg/100g. |
|||
Nejvíce se šípky sbírají na známý a chutný šípkový čaj. Sušením a vařením sice obsah vitamínu může klesat až o 80 %, ale ani v tomto případě není zanedbatelný. Šetrněji se vitamín zachová v šípkovém víně. |
|||
{{Pahýl - botanika}} |
{{Pahýl - botanika}} |
||
{{překlad|en|rose}} |
{{překlad|en|rose}} |
Verze z 26. 9. 2008, 10:20
Růže | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | vyšší rostliny (Cormobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rodopsida) |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
Rod | růže (Rosa) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Růže (Rosa) je rod keřovitých rostlin s více než 100 druhy, které se vyskytují v přírodě, všechny z severní polokoule a především z mírného pásu. Jsou to většinou keře nebo popínavé rostliny, někdy též plazivé. Dosahují délky 2-5 metrů, zřídka však až 20 metrů.
Růže se velmi často a ve velkém počtu pěstují, zejména jako okrasné rostliny. Plodem růže jsou šípky, které mají významné léčivé účinky.
Charakteristika rodu
Morfologie
Podle odlišného přístupu jednotlivých botaniků k vymezení je popsáno 100 až 300 samostatných druhů. Určování některých druhů růží je obtížné vzhledem k značné morfologické mnohotvárnosti a vyžaduje porovnání mimo květů, listů, ostnů a šípků také i kališních lístků po odkvětu či sterilních letorostů u příbuzných druhů. Často jsou některé druhy vedeny v nižší taxonomické jednotce; tedy jako poddruhy, nebo se za samostatné druhy považují i mezidruhoví kříženci. Nejstarší doklady o existenci růží jsou z období před 40 miliony let.
Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Narůstají většinou v nižší až středně vysoké keře, někdy jsou prutnatě převislé, poléhavé nebo se opírají o okolní dřeviny, a tím nabývají charakter lian. Zvláštní zařízení, jako např. úponky, sloužící k popínání ovšem růže nemají a nemají ani ovíjivé lodyhy.
Kořenová soustava se zřetelným hlavním kořenem je u některých druhů růží doplněna o mělce kořenící podzemní výběžky.
Větve a větvičky jsou až na nemnohé výjimky ostnité. Ostny, které se dají vylomit (výraz trn není morfologicky správný), se podle druhů liší tvarem, velikostí i hustotou umístění na větvích. Mohou být jak všechny takřka stejné, tak výrazně různotvaré. Nalezneme i typy jemně jehličnaté až štětinovité, které však také mohou být na hmat velmi nepříjemné.
Listy růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem – tedy lichozpeřené, nejčastěji 5četné; někdy chlupaté až přisedle žlaznaté. Zpravidla vytrvalé palisty jsou přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu listů, která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží je i sytost vybarvení a lesk listů. Zde je ovšem třeba vždy přihlédnout k výživě rostlin.
Květy jsou oboupohlavné; u původních botanických druhů miskovitého tvaru a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (vyjímečně bohatých) květenstvích. Velikost se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 do asi 10 cm; tyčinek mnoho. Pět (velmi zřídka 4) korunních plátků je vejčitého tvaru, často mělce dvoulaločného barva divokých růží je nejčastěji růžová v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých.
Také v dužnatých plodech – šípcích (hypanthium), nalezneme u původních druhů růží značnou tvarovou rozmanitost. Tedy šípky kulovité, vejčité, více dlouhé. Velikost se pohybuje od 5 do 50 mm. V zabarvení jednoznačně převládá červená, vzácné je zbarvené černé, oranžové, žluté. Uvnitř šípků jsou drobné ochmýřené nažky.
Cytologie
Významné obsahové látky
Barviva v květech
Aromatické látky v květech
Růže obsahují v květních plátcích směsi aromatických silic. Jejich množství velmi kolísá nejen u různých druhů a odrůd, ale i v závislosti na počasí a denní době. Hlavní vonnou složkou jsou alkoholy geraniol a l-citronellol.
Z botanických druhů a růží jim blízkých nejvíce voní Rosa gallica, R. x centifolia, R. x damascena. Mezi moderními odrůdami nalezneme význačně vonící odrůdy růží ve skupině čajohybridů (ČH).
Duftwolke, Eminence, Christian Dior, Mainzer Fastnecht, Papa Meilland, Silver Star, Sutter ´s Gold Sterling Silver, Whisky
Mezi sadovými (S) voní mnohé tkz. anglické růže.
Světoznámé je pěstování olejodárných růží (R. x damascena var trigintipetala) v Bulharsku, které kryje 70 až 80 % světové potřeby. Střediskem 120 km dlouhého údolí je město Kazanläk. Na 1 kg oleje (silice) se spotřebuje 3000 kg růžových plátů, což je přibližně celková sklizeň ze období od poloviny května do poloviny června z 1 ha plantáže. Sbírá se od svítání jen do 10 hodin dopoledne. Denní výkon jednoho pracovníka je 15 až 20 kg růžových plátku. Plochy růží jsou v současné době v Bulharsku dostatečné, problém je však soustředit dostatek pracovníků na jen měsíc trvající sklizeň. Čistý růžový olej je nepostradatelnou součástí mnoha světových parfémů.
Vitamíny v plodech
Růže obsahují v šípcích karotén, vitamíny B1, B2, P a K.
Nejvíce se cení ovšem obsah vitamínu C; u některých druhů růží je následující:
Vědecký název | Český název | C (mg/100g) |
---|---|---|
Rosa pendulina (R. alpina) | růže alpská | 1800 |
R. cinnamomea | r. skořicová | 1700 |
R. moyesii | r. Moynesova | 1700 |
Rosa villosa (R. pomifera) | r. jablíčkonosná | 1400 |
R. gallica | r. galská | 1300 |
R. glauca | r.sivá | 1300 |
R. rugosa | r. svraskalá | 900 |
R. canina | r. šípková | 800 |
Nejnižší obsah je u šípků růží kolem 200mg/100g.
Nejvíce se šípky sbírají na známý a chutný šípkový čaj. Sušením a vařením sice obsah vitamínu může klesat až o 80 %, ale ani v tomto případě není zanedbatelný. Šetrněji se vitamín zachová v šípkovém víně.
Šablona:Pahýl - botanika
V tomto článku byl použit překlad textu z článku rose na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).