Do kampusu nově budou moci jen studenti, kteří tam bydlí na kolejích, a zaměstnanci vykonávající nezbytné činnosti, uvádí deník The New York Times (NYT) s odkazem na univerzitní oddělení veřejné bezpečnosti.
Omezení má zůstat v platnosti, „dokud okolnosti neumožní změnu“. Už dříve škola zavedla distanční výuku.
Krize na prestižní univerzitě, jejíž propalestinští studenti inspirovali protesty na vysokých školách po celých Spojených státech, trvá již téměř dva týdny. Původní „tábor solidarity s Gazou“ 18. dubna vyklidila policie, první vlna zatýkání a přerušování studia ale napětí jen vystupňovala a v univerzitním areálu na severu Manhattanu brzy vyrostlo nové stanové městečko.
V něm podle agentury AP v pondělí po odpoledním ultimátu zůstávaly stovky studentů, kteří dávali najevo svůj nesouhlas s údajně proizraelským přístupem vedení školy. Mluvčí ústavu Ben Chang uvedl, že škola začala podmíněně vylučovat studenty, kteří neuposlechli výzvy k vyklizení kampusu. Univerzita podle něj uznává svobodu projevu, jejich protesty však jsou „hlučným rušením“ klidu potřebného k přípravě na probíhající závěrečné zkoušky.
Tohle je nenávist, řekl o protestech za Gazu Trump. Kampus stále nevyklidili |
Škola nabídla možnost dokončit akademický rok těm protestujícím studentům, kteří se podpisem zavážou dodržovat pravidla školy do června příštího roku nebo do dokončení studia, pokud to bude dříve. Hlavní vyjednavač demonstrujících studentů Mahmoud Khalil ultimátum stanovené na pondělních 14:00 (20:00 SELČ) označil za „další zastrašování“ ze strany univerzity.
V noci na uterý pak začal nový protest, když desítky lidí vnikly do historické budovy Hamilton Hall a zabarikádovaly se v ní, zatímco další si stoupli před ni. Protestující vyvěsili z okna palestinskou vlajku a na místě zněly pokřiky „Palestina bude žít navěky“ nebo „od řeky až k moři, Palestina bude svobodná“, napsal studentský list Columbia Daily Spectator.
Školní budovy mezitím blokují i studenti na západě USA. Už před více než týdnem obsadili část kampusu California State Polytechnic University, Humboldt na severu Kalifornie, na Portlandské státní univerzitě v Oregonu studenti v noci na dnešek zabrali knihovnu, informoval NYT.
Účastníci protestů požadují, aby školy přerušily jakékoli vazby na Izrael i na firmy, které podle nich profitují z izraelského tažení v Gaze.
S podobnými hnutími se potýkají univerzity napříč USA, přičemž nejen na Kolumbijské univerzitě proti protestujícím zasahovala policie. Ve vazbě za poslední dva týdny skončily stovky lidí, na Emory University ve státě Georgia policie minulý týden zatkla i vyučující.
Na Texaské univerzitě v pondělí obklopila skupina protestujících policisty a dodávku odvážející několik dříve zadržených. Policisté proti nim použili pepřový sprej a oslepující granáty. Celkem podle úřadů zadrželi na 40 lidí.
Ve stejném kampusu policie zatýkala už minulý týden, kdy skončilo ve vazbě přes 50 lidí. Nezisková organizace Foundation for Individual Rights and Expression (FIRE), která monitoruje svobodu projevu na amerických univerzitách, zásah označila za „pošlapávání práv daných prvním dodatkem“ americké ústavy. „Takovéto nepřiměřené použití síly vykonané na základě obsahu chráněného projevu je zjevně protiústavní,“ uvedla skupina.
Šéf sněmovny Johnson přišel na univerzitu podpořit Židy, dav na něj bučel |
Manifestace v kampusech jsou převážně poklidné, vedení řady škol je ale považuje za příliš rušivé. Někteří židovští studenti zase uvádí, že je provází projevy antisemitismu a oni se kvůli tomu necítí bezpečně. Protesty také přitahují aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají.
Vlnu zatýkání zažila v pondělí také Utažská univerzita v Salt Lake City, kde studenti chtěli vytvořit vlastní protestní tábor. Vedení školy je varovalo, že by tím porušili předpisy, načež zavolalo policii, která zadržela 17 lidí.
Stanové městečko vzniklo také v areálu Chicagské univerzity, tam ovšem rektor uvedl, že nezasáhne, pokud iniciativa nebude ohrožovat výuku a bezpečnost ostatních studentů.
Aktuální demonstrace odrážejí nesouhlas mnoha mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael vede v Pásmu Gazy ofenzivu proti palestinskému hnutí Hamás, kterou zahájil po teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael z loňského 7. října. Podle palestinských činitelů tažení zabilo skoro 35 tisíc lidí, z toho většinu civilistů. Izrael z vysokého počtu civilních obětí viní Hamás, jehož bojovníci operují mezi civilní populací.