Přijetí zákonů omezujících vlastnictví nemovitosti cizinci schválily nebo zvažují více než dvě třetiny států USA. Nejdále zašla Florida. Podle jejího zákona SB 264 nemohou občané Ruska, Íránu, Severní Koreje, Kuby, Venezuely a Sýrie vlastnit nebo mít podíl ve vlastnictví na nemovitostech v okruhu 10 mil (16 kilometrů) od jakéhokoli vojenského zařízení nebo státní kritické infrastruktury. Pro čínské občany bez zelené karty jsou ale podmínky ještě přísnější.
Zákon „zakazuje Číně, představitelům nebo členům Komunistické strany Číny nebo jiné čínské politické strany, čínským obchodním organizacím a osobám s bydlištěm v Číně, které však nejsou občany USA nebo zde nemají legální trvalý pobyt, kupovat nebo nabývat jakýkoli podíl na nemovitostech ve státě“. Pokud zákon poruší, hrozí jim pokuta 5 000 dolarů a až pět let ve vězení.
„To pro mě bylo opravdu šokující,“ řekl stanici CNN jednatřicetiletý softwarový inženýr Ťin Pien, když zjistil, že by za nákup domu blíže jeho kanceláři mohl skončit za mřížemi. „Jakmile jsem se to dozvěděl, už jsem se ani neobtěžoval hledat.“
Biden v ekonomické válce s Čínou, na elektroauta uvalí USA clo sto procent |
Pien žije v USA je 12 let. Je držitel víza H-1B, které umožňuje společnostem zaměstnávat zahraniční pracovníky. Zelenou kartu však nemá. „Před tímto zákonem jsem zde nikdy nepociťoval žádnou diskriminaci. Teď ale přemýšlím, jestli nemám Floridu opustit.“
I Číňané se zelenou kartou jsou znepokojeni
Podnikatelka Susan Liová zelenou kartu má. V době přijetí zákona hledala nový domov, přesto se v obavě z právních komplikací rozhodla s tím přestat. „Říkala jsem si, že je to možná příliš velké trápení, takže teď nehledám. Nezáleží na tom, jestli mám zelenou kartu, nebo jsem občan, pořád mám čínskou tvář.“
Realitní makléři přiznávají, že jim floridská legislativa komplikuje byznys. Jü-Kche Hoová řekla listu The New York Times, že musela odmítnout 10 potenciálních klientů, protože nemohla zjistit, zda mají na koupi nemovitosti nárok. Podobně jako další zprostředkovatelé prodeje nemovitostí neví přesně, co se myslí „bydlištěm“ v Číně. Pokud by úřady rozhodly, že porušila zákon, hrozí jí až rok ve vězení.
„Každý den mi volají lidé a ptají se, zda si mohou koupit dům podle zákona,“ uvádí. „Říkám jim, ať si promluví s právníkem. Nechceme ale riskovat s těmi, kteří si nejsou jisti svým statusem.“
Oprávněnost legislativy nyní řeší soud. Právník Clay Ču jej ve spolupráci s Americkou unií občanských svobod (ACLU) považuje za formu diskriminace na základě rasy, národnosti a vízového statusu. Ču tvrdí, že někteří prodejci kvůli zákonu odmítají i Číňany se zelenou kartou.
„Lidé mají pocit, že se s nimi zachází jako se špiony nebo agenty čínské vlády. Je to velmi nespravedlivé a také velmi neamerické,“ říká Ču.
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska |
Floridský guvernér Ron DeSantis, který zákon prosadil krátce po svém oznámení kandidatury na prezidenta USA, opatření odůvodňoval jako nezbytné proti „zlovolnému vlivu čínské komunistické strany na Floridě“.
Vztahy mezi USA a Čínou jsou silně napjaté, obě země na sebe hledí s nedůvěrou a považují se za hlavní geopolitické protivníky. Řada amerických politiků, především z Republikánské strany, se obává čínské špionáže. Kvůli tomu i vystupují proti čínské platformě TikTok, stejně jako proti některým čínským obchodním aktivitám, jako je skupování zemědělské půdy. Podle amerického ministerstva zemědělství vlastní Číňané méně než jedno procento zemědělské půdy ve Spojených státech.
Třicet dva států USA k 25. dubnu zvažovalo omezit nebo rovnou zakázat občanům či právním entitám zahraničního původu pořídit si či vlastnit nemovitost, uvádí asociace amerických Číňanů Committee of 100. Za letošek tři státy – Indiana, Nevada a Jižní Dakota – zavedly zákony, které omezují možnosti čínských občanů si pořídit půdu či nemovitost v blízkosti vojenských zařízení či kritické infrastruktury státu. Přidaly se k Arkansasu, Floridě a Jižní Virginii, které k těmto změnám přistoupily dříve.