Kdysi jsem složila na jedničku státní zkoušky i z francouzštiny, ale i tak je nový jazyk pro mě výzva. Čínština nám všem během studia dávala zabrat, ale nikdy jsem ji nevnímala jako zvlášť náročnou.
V kontrastu například k již zmíněné francouzštině na mě vždycky působila hodně uvolněně a pocitově. Samozřejmě to bude také tím, že jsem se jí nevěnovala jako oborový sinolog a navíc jsem studovala přímo v Číně. Je to rozhodně nikdy nekončící cesta plná přešlapů, kterým se někdy zasmějete a někdy si přejete, abyste tu větu takhle nikdy neřekli nahlas.
Brazilci se za celý rok naučili stěží pár vět, ale u všech jim to díky jejich úsměvu procházelo. Američané jeli na procenta a soutěžili mezi sebou. Jednička nestačila. Když můj kamarád Danny zjistil, že je na špici, tak se nadšeně postavil a s pěstí ke stropu začal skandovat: „USA, USA!“