Haag - Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes oznámil, že požádal soud o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás i vrcholné představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války v Pásmu Gazy. Proti prokurátorovu oznámení se ostře ohradili zástupci Izraele i Hamásu. Netanjahu prohlásil, že žádost o vydání zatykače na jeho osobu je útokem na celý Izrael. Český premiér Petr Fiala označil návrh vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islamistické teroristické organizace za zcela nepřijatelný.
Fotogalerie
Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy. Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy. Vedoucí představitelé Hamásu pak čelí obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí.
Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Netanjahu prohlásil, že rozhodnutí prokurátora ICC je absurdní a představuje útok proti celému Izraeli. Zároveň podle něj ostudně staví Hamás na roveň izraelské armádě, která proti hnutí vede v Pásmu Gazy "spravedlivou" válku v odvetě za jeho říjnový teroristický útok. Izraelský prezident Jicchak Herzog oznámení označil za "více než pobuřující" a uvedl, že svědčí o "hrozbě kolapsu mezinárodního soudního systému". Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc označil Khanův krok za "zločin historických rozměrů", neboť Izrael podle něj "vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii". Podle ministra zahraničí Jisraele Kace se Khanovo "skandální" rozhodnutí rovná útoku na oběti ze 7. října. Hamás a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) se naopak ohradily, že prokurátor "staví na roveň oběť a kata" a že palestinský lid má právo na ozbrojený odpor vůči izraelské okupaci.
Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat. Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení. Předpokládá se, že Sinvár a Díf se ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.
Americký prezident Joe Biden označil žádost prokurátora za nehoráznou. "Ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost... Vždy budeme stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti," uvedl Bílý dům. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena může prokurátorův "ostudný" krok ohrozit snahy o dosažení dohody o příměří a propuštění rukojmích.
Naopak belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová rozhodnutí hlavního prokurátora ICC uvítala. "Zločiny spáchané v Pásmu Gazy musejí být vyšetřovány na té nejvyšší úrovni, nehledě na jejich pachatele," uvedla. Obdobně se vyjádřila také kancelář jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy. JAR loni podala stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, v níž Izrael viní z páchání genocidy v Pásmu Gazy.
Z evropských lídrů britský premiér Rishi Sunak označil Khanův postup označil za "neužitečný". Německá diplomacie uvedla, že Izrael má právo a povinnost bránit své obyvatelstvo, také pro něj ale platí mezinárodní humanitární právo. Berlín ale zároveň upozornil, že podání žádosti o vydání zatykačů současně na představitele obou stran konfliktu vyvolává nesprávný dojem rovnosti. Také rakouský kancléř Karl Nehammer považuje za nepochopitelné, že šéf teroristické organizace, jejímž cílem je likvidace státu Izrael, je zmiňován po boku demokraticky zvolených zástupců právě tohoto státu. Rovněž maďarský premiér Viktor Orbán označil Khanovu žádost za "absurdní a ostudnou".
Český premiér Fiala pak považuje návrh vydat zatykače na členy izraelské vlády za děsivý a nepřijatelný. "Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu," uvedl premiér na síti X.
Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, většinou civilistů, a 253 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává podle informací listu Haarec 128 rukojmích, z nich 39 je však již po smrti. Válka si podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35.500 Palestinců, z nichž asi polovinu tvoří ženy a děti, a téměř 80.000 dalších utrpělo zranění. Boje způsobily také humanitární krizi, která podle OSN vyhnala z domovů v Pásmu Gazy zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.